Socialistická aliance Austrálie využívá federální volby k popularizaci myšlenky, že musíme dostat doly, banky a energetické společnosti do demokratického veřejného vlastnictví. Tady je pět důvodů, proč je to dobrý nápad.
1. Rozdělení bohatství
Nejbohatších 20 % lidí v Austrálii vlastní víc, než ostatní dohromady. Zisky důlních společností vzrostly v létech 2000 - 2009 o 540 %, zatímco podíl, jenž platí v daních nebo poplatcích, spadl ze 40 na 14 %.Důlní miliardářka Gina Rinehartová chce, aby australští dělníci soutěžili s dělníky v jiných zemích, kteří dostávají 2 $ denně. Toto bohatství musí být odebrané této nenasytné menšině a využité ve prospěch společnosti jako celku.
2. nezbytnost snížit uhlíkové emise
Jako společnost potřebujeme podniknout vážnou akci ke snížení uhlíkových emisí. To zkrátka není možné, dokud hornictví a energetiku vlastní soukromníci, ženoucí se jen za co nejvyššími zisky. Tyto společnosti po celá desetiletí ostře vzdorovaly rozsáhlému rozvoji obnovitelné energie. Jejich přátelé ve vládě teď pro ně vytvořili plán obchodování s emisemi, pozoruhodně neúčinný při snižování emisí, ale jevící se, jako že něco dělají. Nic neřešící plán liberálů je ještě horší, než plán Labor Party.Veřejné vlastnictví by umožnilo rychlý přechod na stoprocentně obnovitelnou energetiku, jejíž možnosti dokázal program Za nulovými emisemi (Beyond Zero Emissions). K tomu nemůže dojít, dokud je politika kolem klimatu zahnána do slepé uličky tržních řešení.
3. Dělnická práva
Důlní společnosti tvrdí, že práce v hornictví je vysoce placená, ale skrývají fakt, že relativně vysoké příjmy jsou možné jen za cenu obrovských přesčasů, příplatků za odlehlé oblasti a práce na směny.Neustálé dvanáctihodinové směny a „přelétavý“ způsob života vystavují dělníky a jejich rodiny obrovskému napětí. Stlačování výdajů jedné společnosti v Gorgonském projektu na severozápadě Východní Austrálie nutí dělníky ke sdílení kavalců, ke spaní dělníků nočních a denních směn ve stejných postelích. Stejně jako v jiném průmyslu se bosové starají jen a ne o dělnická práva. Veřejné vlastnictví pod dělnickou kontrolou by umožnilo zlepšování podmínek dělníků ve prospěch nejen horníků, ale i širší komunity.
4. Skutečná demokracie
Lidé potřebují smysluplná slova ve velkých rozhodnutích, jež zasahují jejich životy. K tomu může dojít jen s důkladnou demokratizací společnosti, zaměřenou na občanskou angažovanost a lidovou moc zdola. Základním prvkem takového procesu je demokratizace ekonomiky. Konec konců nemůžete kontrolovat to, co nevlastníte, a velké monopolizované sektory ekonomiky by měly patřit lidu. Když bude soukromý kapitál vložený pod společenskou kontrolu, mělo by toto další výhodu, postupné odstranění korupce z politického života.
5. Míří to k lepšímu světu
Znárodnění dolů, ačkoli jinde v ekonomice existují kapitalistické ekonomické vztahy, by umožnilo okamžité zlepšení udržitelnosti prostředí, společenské spravedlnosti a demokratické reformy. Co je významnější: ukázalo by to cestu k lepší společnosti, v níž by se staly cílem potřeby lidí a společenská spravedlnost místo maximalizace zisku. Mnozí lidé si myslí, že uhelní miliardáři jsou příliš silní a nelze je porazit, ale tohle není ten případ. Bolívie a Venezuela ukazují, že levicové vlády, podporované levicovými hnutími, mohou převzít těžařské projekty do veřejného vlastnictví. Budování lidového hnutí, jež dosáhne veřejného vlastnictví dolů, by vytvořilo lidovou důvěru a organizovanost, nutnou k dosažení mnohem dalekosáhlejších cílů- ekosocialistické přeměny, společnosti, jež dá přednost potenciálu všech lidských bytostí a naší potřebě žít na planetě v míru před firemní nenasytností.