Poslanci z Ruska a Evropy včetně hlavy PACE Pedra Agramunta Fonta de Mora vykonali návštěvu v Sýrii. „Reálný obraz zdejších událostí se výrazně liší od zpráv evropských a českých masmédií,“ řekl Sputniku člen delegace, poslanec Europarlamentu Jaromír Kohlíček.
Jaromír Kohlíček: Cílem návštěvy v Sýrii bylo za prvé, setkat se s Bašárem Asadem a společně s poslanci ruské Dumy s ním projednat návrh možného dalšího postupu v mírovém procesu. Prvním bodem v tomto procesu je snaha o vytvoření pokud možno konsenzuální nové ústavy, tedy na obou stranách. To znamená jednak syrským národním parlamentem ve spolupráci s ruskou Dumou a na druhé straně navrhnout, aby se do této práce zapojili i účastníci jednání v Ženevě. Druhá věc, a ta je také velice důležitá, je uspořádání vnitřních syrských poměrů směrem ke Kurdům. A třetí věc, jež je taková, řekl bych, momentálně aktuální — a sice výměna zajatců jednotlivých stran, aby pokud možno ti zajatci i ty jednotlivé bojující strany cítily, že je to pozitivní krok a že tím není ohrožen život těch, kteří byli jako zajatci obviňováni.
Rozhovor Jaromíra Kohlíčka pro Parlamentní listy o jeho cestě po Sýrii:
Na sociální síti jste zveřejňoval společné foto s Bašárem Asadem. Co o tomto setkání můžete říci? Jak jste se k němu vlastně dostal?
Organizátoři z Ruské federace nabídli společnou cestu poslancům řady států Evropy do Sýrie s mírovým poselstvím. Byl jsem jeden z oslovených a nabídku jsem přijal. Organizátory jsem poznal v Berlíně, na sjezdu Evropské levicové strany. Součástí návštěvy bylo setkání s Bašárem Sadem. Trvalo cca 3 hodiny a bylo velmi otevřené. Předseda Zahraničního výboru Dumy při něm navrhl B. Asadovi mírový plán o 4 bodech a vytvoření meziparlamentního výboru mezi Syrským parlamentem a Dumou.
Jak na vás Asad působil? Co si o něm po tomto setkání myslíte?
B. Asad působil velmi skromně, až ostýchavě. Mluvil o problémech země velmi otevřeně a návrh Dumy považuje za zajímavý. Domnívám se, že takhle žádný „diktátor“ nevypadá, ani nejedná. Viděl jsem inteligentního lékaře (je očař), který si je vědom těžké choroby pacienta a chce ji léčit. Proto vítá nabízenou pomoc.
Proč jste do Sýrie vlastně jel?
Chtěl jsem vidět skutečný stav věci a pomoci – v rámci možností – při řešení konfliktu.
Byl jste se podívat třeba na to, jak to momentálně vypadá v Aleppu? Stále platí ten obrázek naprosté humanitární zkázy?
Viděl jsem okraj východního Aleppa, zničenou Mládežnickou čtvrť, poškozenou radnici uprostřed města, poškozenou budovu školy, kde se již jeden a půl měsíce opět učí uprostřed těžce poškozených bytovek na sídlišti, viděl jsem řadu kontrolních stanovišť, zničené vedení vysokého napětí, pobouranou mešitu. Mluvil jsem se ředitelem školy, s generálem Kimem, organizujícím humanitární pomoc a akce národního smíření. Slyšel jsem řeč guvernéra provincie Alleplo. Viděl jsem centrum lékařské služby zřízené a provozované armádou Ruské federace. Policejní výpomoc zajišťuje policie z Čečenska, kterou mají střídat policisté z Ingušska. I s těmi jsem mluvil
Co jste se o Sýrii dozvěděl nového? A co nového se děje v této souvislosti s migrační vlnou?
Prvním plánem pro území osvobozená od bojůvek je odminování. Následuje zajištění bydlení, obnova komunikací, zásobování vodou a elektřinou a konečně obnova průmyslu. Velký problém je i ve výpadku 4 let školní výuky. Velmi pozitivní roli hraje jednotka Ruské armády, která vyjednává v rámci plánu národního usmíření (v souladu se Syrskými úřady). Je pravděpodobné, že ukončení konfliktu sníží migrační tlak na EU.
Miloš Zeman bude usilovat o znovuzvolení. Je to dobře? Jakou má šanci vůči svým protikandidátům? Kdo z peletonu kandidátů má vaši podporu?
M. Zeman postupuje promyšleně a – pokud jej nezradí zdraví – má velkou šanci na získání druhého mandátu. Poměrně dobře jej znám ze společné práce ve Sněmovně a nevidím mezi dosavadními kandidáty nikoho podobné „váhy“. Má moji podporu.
Příštím vítězem sněmovních voleb nejspíše bude Andrej Babiš. Neutopí jej mediální masáž ohledně jeho majetku a dluhopisů? Prospěl dosud Babiš vůbec něčím naší zemi?
Říká se, že za každým velkým majetkem je zločin. Naše zákony brzy po roce 1990 umožňovaly řadu „kouzel“ tuzemští miliardáři jich plně využili. Některé z nich jsme viděli u soudu, jiní již mezi námi nejsou a další žijí mimo republiku. Jen nejsou jejich majetky, dluhopisy a různé obraty na trzích tak intenzivně probírány jako u A. Babiše. Nesporně každý z nich něčím naší zemi prospěl. Někdy se onen „prospěch“ bude dost těžko hledat. Ale to je pouze otázka úhlu pohledu. A. Babiš prospívá tím, že ukazuje limity demokracie v pojetí naší ústavy v konfrontaci s velkým majetkem, který má významné postavení v několika odvětvích hospodářství státu. To je nesporně velmi poučná lekce pro náš demokratický státní systém.
Jak prozatím hodnotíte prezidentství Donalda Trumpa? Podle mnohých se „uklidnil“, pokud jde třeba o vztah k Rusku, podle jiných je dobře, jak útočí proti migraci. Jak jeho vládu posuzujete vy?
Zatím je D. Trump poměrně málo vyprofilovaný a jeho heslo „America first“ a snaha plnit volební sliby působí trochu neohrabaným dojmem. I slovník jeho projevů je neotřelý. Výsledky se ještě nedostavily a já mohu hodnotit jeho vládu až po uplynutí doby nezbytné k předvedení konkrétních kroků ve vnitřní a zahraniční politice. Floskule neslyšíme jen z jeho úst. Rozhodují činy. A tam zatím je k hodnocení příliš málo materiálu.
Fotogalerie
